Půjčka 20 000 Kč „bez registru": co to znamená a proč si dát pozor

Co výraz „bez registru" v marketingu znamená

V Česku existují tři hlavní registry dlužníků. BRKI provozovaný společností CBCB shromažďuje informace o bankovních úvěrech a kreditních kartách. SOLUS eviduje opožděné splátky a dluhy z nebankovních půjček, mobilních operátorů a dodavatelských služeb. NRKI provozovaný společností CNCB pak pozitivní i negativní záznamy z nebankovních úvěrů a leasingu.

Když inzerent slibuje úvěr „bez registru", obvykle naznačuje dvě věci — že vám půjčí, i když máte v některém registru negativní zápis, a že to nikam nezaznamená. Reklama tak zacílí na spotřebitele s historií prodlení nebo dluhů, kteří v běžných bankách na úvěr nedosáhnou. Pro takového člověka zní formulace lákavě, ale ekonomický mechanismus za ní stojí jinde, než ji reklama prezentuje.

Reálně se za takovou nabídkou skrývá jedna ze dvou věcí. Buď poskytovatel registry skutečně neprověřuje a obchází zákonnou povinnost posoudit, zda je spotřebitel schopen úvěr splácet — což je porušení zákona. Nebo registry ve skutečnosti prověřuje, ale slib používá jako reklamní háček a vyšší riziko si kompenzuje v RPSN, smluvních pokutách nebo poplatcích za prodlení. V obou případech spotřebitel platí výrazně víc, než kolik se mu reklama snaží sdělit.

Co k tomu říká zákon

Klíčový je zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ten v § 86 ukládá poskytovateli povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o úvěru, a to s odbornou péčí a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o jeho příjmech, výdajích a stávajících závazcích. Nahlížení do registrů dlužníků je nejběžnější způsob, jak povinnost naplnit.

Sankce za porušení této povinnosti je popsána v § 87. Pokud poskytovatel uzavřel smlouvu navzdory tomu, že z dostupných informací vyplývalo, že spotřebitel úvěr zjevně nebude schopen splácet, je taková smlouva neplatná v rozsahu úroku — spotřebitel vrací jen jistinu, ne úrok. Cílem zákona není potrestat poskytovatele, ale ochránit spotřebitele před zadlužením, do kterého by se neměl dostat.

Reklamní slib „bez registru" tak buď přiznává, že poskytovatel zákonnou povinnost nedodržuje, nebo říká nepravdu o tom, jak proces probíhá. ČOI takové formulace dlouhodobě sleduje jako možnou klamavou obchodní praktiku podle § 86 téhož zákona — viz aktuální stanoviska České obchodní inspekce.

Proč seriózní poskytovatel registry vždy ověřuje

Ověření v registru nemá jediný účel — má jich několik a všechny chrání obě strany smlouvy. Pro poskytovatele je to nástroj řízení úvěrového rizika: záznam o historických prodleních nebo aktuálních závazcích spotřebitele říká, jak pravděpodobně bude úvěr splácet. Pro spotřebitele je to ochrana před tím, aby si vzal úvěr, který v součtu se stávajícími závazky překračuje jeho splátkové možnosti.

Záznam v registru ale neznamená automatické zamítnutí. Banka může schválit úvěr i klientovi s drobným historickým záznamem, pokud aktuální situace ukazuje stabilní příjem a zvládnuté ostatní splátky. Naopak ani „čistý" registr není zárukou schválení — záleží i na poměru splátky k příjmu, na typu zaměstnání a na výši ostatních pravidelných výdajů.

Co se tedy reálně skrývá za poskytovatelem, který tvrdí, že do registru nenahlíží? Buď ho obchází (a porušuje § 86), nebo nahlíží, ale tvrdí opak, aby získal klienty, kteří jinde úvěr nedostali. Druhá varianta bývá typičtější — registr se prověří, riziko se zhodnotí, a pokud je vysoké, kompenzuje se RPSN v desítkách až vyšších desítkách procent a tvrdými smluvními pokutami za prodlení.

Slogany, které jsou varovným signálem

U nabídek spotřebitelských úvěrů se opakuje několik formulací, které regulační orgány dlouhodobě sledují jako problematické. Některé z nich přímo porušují § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (zakázané klamavé obchodní praktiky), jiné jen napovídají, že poskytovatel nehraje s otevřenými kartami. Uvádíme je kvůli rozpoznání, ne kvůli návodu k použití.

Jedna z těchto formulací sama o sobě nemusí znamenat podvod — některé inzerce jsou jen marketingově neobratné. Když se ale v jedné nabídce sejdou dvě nebo tři, je to silný signál, že obsah smlouvy se bude lišit od toho, co reklama slibuje. Pro spotřebitele to znamená jediné — vrátit se o krok zpět a porovnat nabídku s tím, co nabízejí poskytovatelé regulovaní ČNB.

Co dělat místo nabídky „bez registru"

Pokud máte v registru zápis a banka vám úvěr nenabídla, nejjednodušší rada je nezvyšovat tempo. Nabídky, které slibují schválení i v situaci, kdy ho jinde nedostanete, jsou typicky to nejdražší, co na trhu existuje. Praktické kroky vypadají jinak:

• Ověřte poskytovatele v rejstříku JERRS. Aplikace JERRS (Jednotná evidence regulovaných a registrovaných subjektů) u ČNB obsahuje seznam bank a nebankovních poskytovatelů úvěrů s platným oprávněním. Pokud poskytovatel v rejstříku není, jde o nelicencovaný subjekt — taková nabídka je sama o sobě varovný signál.
• Projděte aktuální upozornění ČNB. Sekce upozornění pro veřejnost obsahuje varování ČNB před konkrétními rizikovými subjekty. Pokud na nabízejícího společnost ČNB upozorňuje, vyhněte se mu.
• Zvažte alternativy k úvěru. Záloha v zaměstnání, odklad platby, splátkový kalendář u prodejce, krátkodobá výpomoc v rodině — pro řadu situací postačí. Přehled možností je v textu o alternativách k půjčce.
• Konzultujte bezplatnou dluhovou poradnu. Pokud už splácíte několik úvěrů a další se zdá nezbytný, je vhodnější se nejdřív poradit. Bezplatné poradenství nabízí Poradna při finanční tísni nebo Člověk v tísni.

Než se rozhodnete jakoukoli smlouvu o úvěru podepsat, projděte si také checklist před podpisem smlouvy. Pomáhá odfiltrovat nabídky, které vypadají na první pohled férově, ale neobstojí v podrobnostech.